Kognitivní trénink

V naší ordinaci Vám můžeme nabídnout kognitivní trénink hrazený ze zdravotního pojištění. Níže se můžete seznámit s jeho základními prvky a zásadami.

Trénink kognitivních funkcí (TKF), kognitivní trénink nebo kognitivní rehabilitace jsou společné pojmy pro trénink a procvičování mozku a jeho funkcí. Kognitivní neboli poznávací procesy patří mezi základní funkce našeho mozku. Umožňují nám poznávat okolní svět, plánovat naše jednání a vstupovat do interakcí s ostatními lidmi. Mezi základní kognitivní funkce patří: pozornost, paměť, zrakově-prostorové schopnosti, jazyk a myšlení, schopnost rozhodovat se a vykonávat naplánované činnosti. Bez těchto schopností nebo s jejich narušením by byl náš život o mnoho obtížnější, zkuste si to představit.

S postupujícím věkem, při psychickém onemocnění, po úrazu nebo při požití drog může mozek začít pracovat jiným způsobem, než je obvyklé. Záleží, která jeho část je zasažena, což zjišťuje neurolog za pomoci moderních zobrazovacích metod (PET, MRI, fMRI). Psycholog má pak za úkol zjistit, jak změny v mozku ovlivňují chování a jednání, které kognitivní funkce byly poškozeny a které byly zachovány.

Práci s pacientem formou kognitivního tréninku by měla předcházet diagnostika kognitivních funkcí. Tu by měl provádět pouze psycholog nebo neuropsycholog. Výsledky testů ukážou směr, kterým se v procvičování a zlepšování výkonu vydat. A pokud pracujeme s jedním klientem pravidelně po delší dobu, nebo s uzavřenou skupinou v pravidelných termínech, můžeme na konci kognitivního tréninku testování zopakovat. Tak zjistíme, zda došlo ke zlepšení a nápravě zaznamenaných potíží u pacienta.

Poté následují jednotlivá sezení pacienta s psychologem, která jsou již zaměřena na trénink zhoršených schopností. Většinou se cíleně procvičují dané kognitivní funkce. Psycholog může pacientovi zadávat úkoly i domů a zajímá se příště, zda splnil zadání, jak často procvičoval atd. Důležité jsou rovněž nejrůznější pomůcky-obrázky, papír a tužka, fotografie, jednoduché hry… Hodina intenzivního procvičování je pro pacienta (i pro psychologa) velmi náročná na koncentraci a je tedy potřeba aktivity střídat a klienta zcela nevyčerpat. 

Má to vůbec cenu? Tato otázka může jistě napadnout řadu pacientů i jejich příbuzných. Mozek ale díky pravidelnému cvičení a trénování opravdu může pozměnit své fungování. Ve studiích bylo prokázáno, že mozek s každou novou aktivitou, kterou provádí, mění svou strukturu a zdokonaluje své okruhy tak, aby lépe odpovídaly aktuálnímu úkolu. Pokud některé „součástky“ v mozku selžou, jiné mohou mít schopnost jejich funkci převzít, nahradit. Tato schopnost mozku částečně změnit své fungování se nazývá neuroplasticita (Doidge, 2012). 

Základem účinnosti kognitivního tréninku – stejně jako u každého cvičení - je pravidelnost a poctivost. A kde mohou najít materiály a cvičení, která se dají využít i v domácím prostředí? 

Zde jsou tipy na jednoduché úlohy metodou tužka-papír – například na stránkách sdružení Ergoaktiv http://ergoaktiv.cz/jak-na-cmp/(pro osoby po cévní mozkové příhodě), nebo vzpomínkovi.cz (pro starší pacienty, např. s Alzheimerovou nemocí).

K dispozici je na trhu mnoho publikací s praktickými cvičeními pro Váš mozek:

Klucká, J., Volfová, P.(2009). Kognitivní trénink v praxi. Grada Publishing a.s. Praha.

Křivohlavý, J.(2009). Trénování paměti a poznávacích schopností. Grada Publishing, a.s. Praha

Suchá, J. (2009). Cvičte si svůj mozek-pracovní sešit pro pacienty s lehkou kognitivní poruchou (střední úroveň obtížnosti). Gerontologické centrum Praha, Pfizer, spol. s.r.o.

Zdroj: psychologon.cz